Tři děti = 100+1 x poprvé, III.část

Diagnóza ADHD.

porucha spánku. Co víc si může dvojnásobná maminka přát, že? Díky bohu že je druhý... protože být první, tak je to jedináček..

když je mu rok a půl, věnuji se koníčkům a práci, díky hlídacím babičkám.
Neexistuje nic lepšího, než babičky!

blíží se letní prázdniny, venku horko, doma horko a v plánu je kontrola u gynekologa, který chtěl sepsat potřebné údaje a diagnózy pro předoperační vyšetření (odstranění dělohy z několika zdravotních i genetických důvodů) ... S naprostým klidem..

"Vy máte dvě děti že? Plánovali jste třetí?"

Přijde mi že jsou to běžné otázky, kterýma si krátí chvilku při prohlížení dělohy na ultrazvuku...
Na vše vzorně odpovídám.. "Máme dva kluky a třetí určitě ne..." "Tak snad to bude do třetice ta holčička..." Tak teď mám pocit, že si mě spletl s jinou pacientkou. Já jdu přece na předoperační vyšetření, třetí dítě mít nikdy nebudu... nechci. Než vyslovil větu "kdy jste měla poslední měsíčky?" jsem si vážně myslela, že je vše jak má být.. koukám do diáře a ... "pět týdnů zpět.." odpovídám. Prý by to odpovídalo velikosti plodu...Cože???

Plodu??? To jako ve mě? Ne, to není možné! Já nejsem těhotná... je mi špatně z horka, jídlo mi nechutná kvůli horku a jsem unavená, protože mám dvě děti a venku je horko... Vždyť jsme se chránili... jen jednou ne, ale dával si pozor. Sakra já se nepoučila?

když jsem otěhotněla poprvé, také si dával pozor... ale to přeci není možné...

Jeden večer. Jeden blbej večer a zásoba latexového balonku nikde...

Nikomu to neřeknu.. nebudu se chlubit. Manžel se zblázní a já taky... co na to řekne okolí? Už vím... že jsme zkoušeli tu holčičku, tak snad to přece vyjde ne... Ne! Holčičku ne, kluka... holčička by se u těch dvou raubířů nedožila puberty. Po cestě domů si uvědomuji, že myslím na pohlaví toho miminka v břiše! Sakra zase hormony? Nebo co se to děje? Nikdy jsem třetí dítě neměla mít..

Manželova reakce by se dala popsat ve 100 stránkovém románu..nebo spíš scifi. Za všechno mohu já.. On u toho vlastně nebyl jak tak koukám..Jak to jen říct okolí.. u druhého dítka to nebylo tak hrozné, očekávalo se ode mě že budu chtít dvě děti... ale tři? Nejsme bohatý, nemáme velký dům, nemáme na to nervy! Sakra.. Tak jo... "Mami, tati... budeme mít třetí dítě" ..to ticho. Bylo dlouhé a ... tiché! Sakra tak už někdo něco řekněte... "Tak to si děláš srandu..." snaží se to maminka uhrát do vtipu. Kéž by.

Manžel se raději nezúčastňuje... Fajn, než tyhle reakce, tak ať to nikdo neví! Zůstaneme u rodiny...

Jenže třetí těhotenství je na mě poznat snad už po měsíci.

Doktor má spoustu pochybností zda je vše jak má být, riziko potratu je vysoké, zdravotní komplikace přibývají.. moje tělo tohle prostě po dvou letech po druhém porodu nezvládá.

"Raději to udržte v tajnosti, vyhnete se nepříjemným situacím, kdyby to nevyšlo" dozvídám se ještě ve třetím měsíci od doktora.

Jenže břicho roste.

Snažím se vydržet ve svém běžném oblečení stůj co stůj. Nikdo nemusí nic vědět... prostě jsem přibrala. Jenže to nejde tajit věčně, nikomu nebudu lhát, takže na otázku jestli jsem těhotná odpovídám že ano. "Cože? Zbláznila ses?

Tobě to nestačí? To proto že ještě nemáš holčičku? No hlavně aby to teda byla ta holka!!!" Asi bych nespočítala kolik lidí mi podobně odpovědělo na moje oznámení těhotenství. Žádná radost, milé překvapení.. podpora... Pořád jsem si ale říkala, je to moje tělo, můj život a teď už i život třetího potomka. Nikomu do mě nic není... Ne že bych některé reakce neobrečela..

takových nocí s kapesníkama bylo...

"Bude to holčička a vypadá to, že je vše v naprostém pořádku" Dozvídám se v 7 měsíci. Nikdy jsem si nepřipustila, že bych měla čekat holčičku.. Prostě já "vyrábím" kluky... holčička... Holčička??? Jsem sobecká! Jiné ženy by chtěli být vůbec těhotné a já mám to štěstí, že budu mít tři děti a dokonce i tu holčičku? Až po týdnu mi došlo, že ji chci.. z celého srdce si teď přeju aby byla zdravá, krásná a aby to byla opravdu ta holčička! Manžel měl radost.. nikdy to nepřiznal, ale tu úlevu jsem na něm poznala :)

A jak snadné pak bylo oznámit to všem! Budeme mít třetí dítě a bude to holčička... "Vážně? Jééé gratuluju, to je skvělá zpráva!"
Jsem šťastná, neskonale šťastná!